Pravda o Paraguayi - vyplatí se navštívit?

Jsou v Paraguayi zajímavá místa?

Že jste o Paraguayi nikdy neslyšeli? Nebojte se, nejste sami. Paraguay je země v srdci Jižní Ameriky a hned po Bolívii je to druhá nejchudší země. Paraguay nemá slavné přírodní a kulturní památky jako její větší sousedé, nemá pobřeží s krásnými plážemi, hory, ani specifickou kulturu kterou zná celý svět, jako má Argentina a Brazílie. Tak proč jsme se rozhodli do Paraguaye jet a kde skví její zajímavost? Hnedka vám to všechno řeknu…

Mnoho online článků, ať už od blogerů nebo cestovatelských portálů, pějí chválu na nádheru Paraguaye a že všichni cestovatelé o mnoho přichází, když se do této země nepodívají. To mě samozřejmě hrozně navnadilo, touhu vidět a mít věci, které ostatní lidi nemají a nevidí, mám asi po tátovi… Už v prvním týdnu v Paraguayi jsem ovšem zjistila, že ta chvála byla přehnaná. To že v Paraguayi nejsou turisti má totiž právoplatný důvod – prostě tam není nic moc k vidění. Věřte mi, já jsem tu zemi projela křížem krážem. Tak než se nadchnete nad všemi těmi přehnanými články, přečtěte si tenhle, já vám to popíšu přesně tak, jak to je.

Měsíc v Paraguayi – co jsme všechno viděli

Pokud už čtete moje články delší dobu, víte, že jsem nadšená horolezkyně a dobrodružná duše. Nic z toho se v Paraguayi nenachází, proto pro mne byly první dny bolestiým zklamáním, nudila jsme se... Nejsou ovšem všichni jako já, takže pro lidi, co mají radši pomalé tempo, rádi leží a nic nedělají (říká se tomu odpočinek), bude tahle země ráj na zemi. Relaxace, ticho a souznění s přírodou to jsou hlavní marketingové body všech turistických míst v Paraguayi.

Možná si teď myslíte, proč jsme tam teda byli celý měsíc, když to byla taková nuda. Trvalo to pár dní, změnu v přemýšlení, zvyknout si na jiné tempo, ale nakonec jsme v Paraguayi našli hodně zajímavostí. Paraguay je v podstatě země, na kterou stále velmi rádi vzpomínáme... Tak začněme, zde je seznam všech míst, které v Paraguayi stojí za to vidět, a to od severu k jihu.

Concepcion – perla severu

Když se podíváte na mapu Paraguaye (pod článkem), většina populace se nachází na východní straně země, kde jsou taky 4 největší města tvořící kříž, Concepcion je severní hvězdou tohoto kříže. V tomhle městě z turistického hlediska v podstatě chcípl pes. Většinu roku je zde neuvěřitelné vedro, takže před 6 večerní uvidíte na ulici pramálo lidí. V cestovatelských příručkách jsem našla pár zajímavých míst, kam se v Concepcionu podívat – Menonitské kolonie 3 hodiny západně od města, jeskyně a stará tvrz 2 hodiny severně od města a zajímavé skalní útvary 2 hodiny východně od města.

Všechny tyhle výlety zahrnují nepohodlnou jízdu po prašných cestách a chůzi pod horkým sluncem kdy si přejete se konečně vrátit do auta nebo jiného prostoru s klimatizací, kde si budete moci dát vychlazené pivo a empanady. My jsme zvládli jen skalní útvary a ohledně ostatních jsme se rozhodli, že to za tu cestu nestojí. Když už musíte být v Concepcionu, nejlepší je celý den ležet ve stínu nebo chladné místnosti a večer se pořádně opít v místním Karaoke baru - z toho jsem byla nadšená nejvíc.

Zelený ráj Národního parku Cerro Cora

Další místo, kde můžete relaxovat, je Národní park Cerro Corra a naši přátelé zde dokonce strávili celý týden (opravdu nevím, co celý týden dělali). Park se nachází na hranici Bolívie a Brazílie a je to místo poslední bitvy Paraguayské války, kde Paraguay přišla o většinu mužské populace (Guerra de la Triple Alianza). Je to také jedno z mála míst, kde můžete kempovat zadarmo.

Všechno ovšem přichází s cenou, nejsou tady totiž sprchy, koupelny ani místo, kde můžete vařit. Takže pokud toužíte po probouzení se s ptačím zpěvem, vaření na ohni, koupání se v řece a ležení ve stínu zeleně s ledovým čajem tereré v ruce (tohle v podstatě nezní tak špatně), je tohle to pravé místo.

Paraguayské pláže u Laguna Blanca

Ne, Paraguay nemá moře, to jim ovšem nebrání v tom, mít pláže (a taky námořnictvo). Laguna Blanca je upřímně jedno z nejkrásnějších míst v Paraguayi. Nachází se skoro uprostřed mezi Národním parkem Cerro Cora a Národním parkem San Rafael. Když jsme sem přijeli, bylo toto místo úplně vylidněné, ale každý den přišlo pár jedinců posedět na chvilku u vody a vypít pár šálků tereré.

Voda v laguně byla studená, vzduch horký a většina komárů se ještě nevylíhla. Spali jsme v bungalovu s kuchyní bez nádobí a koupelnou s žábou. Všechna jídla jsem vařila v našem malém ešusu a s žábou jsem si povídala během sprchování - nikdy nevíte, jestli to náhodou není princ… V tomto ráji jsme strávili 5 dní, během kterých jsme se snažili trochu pracovat. Mě osobně to moc nešlo, celý den jsem jen chtěla ležet v houpací sítí, pozorovat modré nebe a stavět vzdušné zámky. Ano, Paraguayská lenost se mi dostala pod kůži.

Asuncion, moderní centrum Paraguaye

Hlavní město Asuncion bylo naší poslední zastávkou v Paraguayi a strávili jsme zde skoro dva týdny. Ne že by se nám tak líbilo, bylo to trošku vynucené. Když jsme chtěli vstoupit do Argentiny, zjistili jsme, že nemáme povinné pojištění auta a v Paraguayi nás nikdo pojistit nechtěl, tak jsme čekali, až nám to Argentinci zařídí online… Tenhle extra čas nám dal ovšem skvělou příležitost, prozkoumat mnohá zákoutí tohoto města. Navíc jsme tady konečně potkali také nějaké mezinárodní turisty a mohli se tak podělit o zážitky a zkušenosti.

Tak co se dá dělat v Asuncionu. Když je možnost, vždycky vyrazíme na Free walking tour, je to skvělý zdroj informací o politice a historii země i o dalších místech, která ve městě navštívit. Díky nim jsme taky našli muzeum zakázaných vzpomínek (Museo de las Memorias), kde jsme se dozvěděli o hrůzách Stroessnerovy diktatury posledních 50 let 20. století a nahlédnout jsme mohli i do původních vězěňských cel. Dalším zajímavým místem bylo muzeum železnice, která sice už nefunguje, ale příští rok očekávají starou československou mašinku a budou stavět 40km turistický okruh. Pro mě nejkrásnějším místem byla čtvrt Loma San Jeronimo – barevná bohémská čtvrt s kavárnami a bary a zajímavým pouličním uměním.

V Asuncionu mnoho lidí doporučuje návštěvu nedalekého města Aregua. Slibovali nám výborné jahody, trhy s keramikou a procházku kolem laguny. Opět je to takové paraguayské přehánění. Jahody dobré nebyly, voda v laguně byla špinavá a smrděla rybinou a stánky s keramikou mají všechny to samé – trpaslíky a žáby na zahrádky, které do batůžku nestrčíte.

Nakupování v Ciudad del Este

Ciudad del Este bylo první město, které jsme navštívili a po 3 měsících v Brazílii to byl opravdový kulturní šok. Špinavé a hlučné ulice, hrozné autobusy a plesnivé hostely. Tohle město rozhodně má svá kouzla, ale krása není jedno z nich. Je to ovšem skvělé místo, pokud chcete nakupovat elektroniku. Paraguay má nízké daně na import a proto je tu hrozně levno.

V okolí Ciudad del Este se najde pár míst, které stojí za návštěvu. Jedním z nich je vodopád Salto del Monday, v porovnání s Vodopády Iguazu hned za hranicemi ovšem umí zklamat. Rozhodně je lepší podívat se prvně sem a až pak na Iguazu.

Ciudad del Este je také známé díky  přehradě Itaipu, která je druhá největší přehrada na světě. Na přehradu Itaipu jsme se vydali na exkurzi (zdarma). Je to v podstatě půlhodinová jízda autobusem do oblastí přehrady, kam se civilisté nedostanou a zastáva na jedné vyhlídce s několika informacemi o stavbě přehrady. 

Díky přehradě je v okolí několik přírodních rezervací, které vznikly jako kompenzace za přírodní katastrofu způsobenou stavbou přehrady. My jsme navštívili Tati Yupi, rezervaci nejblíže městu Ciudad del Este. Naivně jsem očekávala procházku zarostlým Atlantickým pralesem a spoustu zvířat kolem mě. Je to ovšem spíše takový piknik prostor, kam lidé z města jezdí dělat grilovačky. Ale při procházce po březích přehrady s trčícími kmeny stromů si člověk opravdu uvědomí cenu přírody, je to docela smutný pohled…

Cerro Tres Kandu, nejvyšší hora Paraguaye

Paraguay rozhodně patří k nejplacatějším zemím, které jsem kdy viděla. Ovšem i ta nejplacatější země má svůj nejvyšší bod a v Paraguayi je to Cerro Tres Kandu. Se svými 842 m se tyčí nad nekonečnými poli pšenice a cukrové třtiny a z jejího vrcholu vidíte tak daleko, kam až vaše oko dohlédné.

Dostat se nahoru ovšem překvapivě není tak jednoduché, cestička lesem je docela náročná a strmá a celý výšlap trvá asi 2 hodiny. Tohle bylo každopádně nejvzrušující místo, kde jsme v Paraguayi byli a můžete si o tom dni přečíst v tomto článku:

Národní park San Rafael, další zelený ráj

Národní park San Rafael bylo jedno z míst, které jsem opravdu chtěla vidět. Na jejich webovkách jsem našla slib 4 hiking trailů a průvodce prací organizace a farmy Pro Cosara, neziskovky, která se snaží vzdělávat místní farmáře o deforestaci a ekologickém zemědělství. Tak jsem nám zde naplánovala hned 4 noci. Zůstat jsme ale mohli jen 2 noci, na víkend totiž měli nahlášenou velkou skupinu lidí. Prvně jsem byla trošku zklamaná, nakonec to bylo hodně dobře.

Všechny 4 traily jsme prošli během jediného odpoledne a pak zjistili, že internet moc nefunguje, nemůžeme pracovat a v podstatě nemáme co dělat. Na trailech jsme byli sami, neměli jsme žádné dodatečné informace o práci na farmě a hlavně teda nikdo nemluvil anglicky a my na tom s tou španělštinou ještě tak dobře nebyli… Nejzajímavější bylo večeřet s majiteli farmy a zakladateli neziskovky, starším švýcarským párem. Mluvili jsme kombinací němčiny a španělštiny, což byl opravdu zážitek.

Živá historie Jezuitských misí v Trinidadu a Jesusu

Trinidad je malé město na cestě mezi Ciudad del Este a Encarnacionem a jsou zde největší Jezuitské misie v Jižní Americe. Tohle místo mělo opravdu skvělou atmosféru. Obrovské kamenné stěny na velké travnaté ploše vypráví příběh o španělských jezuitech, kteří sem v 16. století přišli pomáhat domorodcům, jak byli o sto let později přinuceni odejít a co po nich zůstalo. Více fotek, video a příběh jezuitů najdete v tomto článku:

Encarnacion, perla jihu

Na pomyslném kříži zmíněném na začátku článku tvoří Encarnacion jižní hvězdu, říká se mu také perla jihu a považuje se za nejkrásnější město v Paraguayi. Když jsem tohle zjistila, trochu jsem se vyděsila ohledně toho, co nás čeká v dalších městech, Encarnacion mi totiž nijak krásný nepřipadal… V podstatě tam nebylo moc k vidění a většina turistů přichází jen kvůli Jezuitským misím, které jsou půl hodiny jízdy daleko.

Město má ovšem docela hezkou pláž u řeky, která Paraguay dělí od Argentiny, což v létě musí být nádhera. My jsme si pro návštěvu Encarnacionu vybrali asi ty nejstudenější dny v jejich historii. Bylo míň než 10°C a naše paní domácí topila v pokoji celý den, jen abychom nezmrzli. Nejlepší místo, které jsme navštívili, byla kavárna Kakawapop (ano, já jsem to vyslovovala jako cacao poop - "kakaové hovínko" a vždycy jsem se u toho hrozně řehtala...)

Mapa zajímavých míst v Paraguayi:

Pravda o Paraguayi – vyplatí se navštívit?

Možná to zní, že se mi v Paraguayi vůbec nelíbilo, opak je pravdou. Ano, nejdříve jsem byla zklamaná, nerozuměla jsem tomu, proč byli všichni z Paraguaye tak nadšení. Trvalo to pár dní, než jsem si zvykla na nové prostředí, pomalejší tempo a přesměrovala jsem mysl z turisty na objevovatele a začala si tuto jedinečnou zemi opravdu užívat.

Pravdou je, že kdybych v Paraguayi nebyla, nezjistila bych, jak pohodová je to země a jak přátelští jsou lidé (každý turista je pro ně malý svátek a radí navazují konverzaci), nikdy bych neochutnala tereré (ledový čaj z cesmíny paraguayské, bez kterého nedají ani ránu) a nikdy bych nezjistila, jak dobře mluvím španělsky (téměř všichni obyvatelé Paraguaye jsou bilingualní a kromě španělštiny mluví ještě domorodým jazykem Guaraní, španělsky proto mluví docela pomalu).

Paraguay sama o sobě rozhodně není atraktivní destinace, ale pokud cestujete po Jižní Americe, měli byste zde strávit pár dní a naplánovat návštěvu třeba jezuitských misí a Asuncionu. Myslím, že Paraguay je taky skvělou destinací pro dobrovolnickou práci, není tak turistická jako ostatní země a tak je větší šance, že vás nebudou jen využívat jako levnou pracovní sílu.

A pokud se vám článek líbí, uložte si ho na nástěnku v Pinteresu >>

.