fb
CzickOnTheRoad
CzickOnTheRoad

/ / Torres del Paine – kam za výhledy v nejkrásnějším parku Čilské Patagonie

Čile

Torres del Paine – kam za výhledy v nejkrásnějším parku Čilské Patagonie

Národní Park Torres del Paine v Čile je sen mnohých cestovatelů a milovníků hor. Byl to i můj sen, jeden z mnoha, které jsem si loni splnila. Je přesně takový, jak ho znáte z fotek a i když vyrazit na výšlap v drsné Patagonii není žádná báseň, rozhodně to za tu námahu stojí. Vydejte se se mnou za výhledy do nejkrásnějšího parku Čilské Patagonie.
Torres del Paine – kam za výhledy v nejkrásnějším parku Čilské Patagonie
Torres del Paine – kam za výhledy v nejkrásnějším parku Čilské Patagonie
Torres del Paine – kam za výhledy v nejkrásnějším parku Čilské Patagonie

Nádherná Patagonie. Místo kam mnozí vyrazili za svými sny. Místo tak nádherné, že na první pohled sebere dech, ale také divoké a kruté. Možná to poslední místo na Zemi, kde bych chtěla žít. Nic jim tam neroste, fouká neskutečně silný vítr a nikdy nevíte, jak se počasí obrátí v následujících minutách.  Patagonie je poslední místo na světe, kde bych chtěla žít, ale bez zaváhání bych se tam zase vrátila a její krásu si ještě jednou vychutnala...

Nemáte na to teď čas? Uložte si článek na Pinteresu a přečtěte ho později:

.

Kam vyrazit na trek v Torres del Paine

Do slavného parku Torres del Paine jsme se dostali uprostřed léta – tu nejvhodnější dobu, kdy Patagonii navštívit. Bylo to během našeho 15 měsíčního cestování Jižní Amerikou a návštěvu Torres del Paine jsem pečlivě plánovala a odkládala, aby nám počasí co nejlépe vyšlo. Bohužel, počasí se naplánovat nedá, obzvláště v Patagonii.

I když bylo léto, v noci jsme mrzli v našem vypůjčeném stanu který profukoval, první dva dny nic neviděli, chodili jsme v dešti, silném větru a dokonce sněhu a bylo nám (nebo alespoň mě) do breku. V plánu byly 4 dny naplněné jednodenními výšlapy, se kterými bychom pokryli skoro celý slavný W trek (na mapě vypadá jako písmeno W). Ovšem hned po tom prvním, kdy jsme po 8 hodinách na nohách přišli zpět ke stanu celí promočení, unavení a bez krásných fotek, které by mou mizérii trošku utišili, jsem ty ostatní dny vzdala.

Vzdala jsem svůj komplikovaný plán, jak projít skoro celu trasu W treku, aniž bychom měli rezervované kempy na trase a místo toho vymyslela plán B. Plán, který mnohem lépe vyhovoval počasí i mým bolavým promrzlým zádům a díky kterému jsme si návštěvu Torres del Paine neskutečně užili. Protože třetí den vítr lehce rozfoukal oblaka a vykouklo sluníčko a my jsme konečně spatřili ty neuvěřitelně krásné vrcholky hor. Byli jsme okouzleni.

Patagonie je možná poslední místo na světe, kde bych chtěla žít, ale vrátila bych se zpět mrknutím oka znovu si tu krutou krásu vychutnat. Pokud i vy plánujete návštěvu Torres del Paine a proměnlivé počasí vás odrazuje od výšlapů, nebo na ně nemáte kondici, či jste nestihli rezervovat potřebné kempy W treku, čtěte dál a zjistíte, že v Torres del Paine jsou i jiné treky, které zvládnou naprosto všichni.

Gallery

Kam na výšlap v Národním parku Torres del Paine

Náš původní 4denní plán výšlapů v Torres del Paine pokrýval v podstatě skoro celý W trek, a to bez potřeby rezervovat kempy na trase. Po příjezdu první den jsem vyrazili na odpolední procházku k vodopádu Salto Grande a pak dál k vyhlídce na Paine horns (i když jsme nic neviděli), pod kterými vede trasa druhého dne W treku . Pak přespali v kempu Lago Pehoe a druhý den vyrazili k vyhlídce Mirador Torres – první den W treku.

Další noc jsme strávili opět v kempu Lago Pehoe a druhý den bylo v plánu přejet s katamaránem na druhou stranu jezera Pehoe a vyrazit na výšlap k vyhlídce Mirador Frances (třetí den W treku), přespat v kempu Paine Grande a druhý den k vyhlídce na ledovec Grey (poslední část W treku). Tím bychom pokryli druhou část písmene W a v podstatě by nám chyběl jen prostředek, na který jsme se dívali přes jezero z vyhlídky Mirador Cuernos.

Tenhle úžasný plán jak přejít celý W trek bez kempů a nošení těžkého vybavení jsem našla na blogu Wordly Adventurer, na kterém je spousta užitečných tipů a triku na cestování po Patagonii a k návštěvě parku Torres del Paine. Bohužel se nám tento skvělý plán nepodařilo uskutečnit. Jak už jsem zmínila, počasí nám nepřálo a tak jsme místo na výšlapy jezdili po parku autem a užívali si výhledy a drobné procházky po vyhlídkách v dostupnějších částech parku.

#1 Vodopády Salto Grande a vyhlídka Mirador Cuernos

  • Náročnost: lehká
  • Délka: 40 – 60 minut chůze po většinou rovném terénu

Náš první výšlap v Parku Torres del Paine vedl k vodopádům Salto Grande a vyhlídce Mirador Cuernos. Poté, co jsme se v Puerto Natales vybavili na kempování, jsme do parku dorazili v odpoledních hodinách a šli si protáhnout nohy na tento kratší výšlap.

Není to nic náročného, jediné, co trošku stěžuje podmínky pro chůzi, je neuvěřitelně silný vítr, který tady často fouká. Podle předpovědi byl vítr rychlosti 40 km/h s nárazy až 90 km/h – pro představu, to je tak silný vítr, že si na něj můžete „lehnout“ celou vahou těla. Doufala jsem, že ten vítr třeba rozfouká oblaka, ale bohužel se tak nestalo – místo toho přinesl následující den déšť a sníh.

K vodopádu Salto Grande vede kratší označená pěšinka z autobusové zastávky a dostanete se tam asi za 15 minut. Navzdory větru jsme se rozhodli pokračovat k vyhlídce Mirador Cuernos, i když jsme věděli, že majestátní Paine horns ten den neuvidíme. Je to asi 40 – 60 minut chůze po většinou rovném terénu a společnost nám dělali roztomilé vikuně. Detaily výšlapu a GPS ke stažení najdete zde >>

Gallery

 

#2 Vyšlap ke slavným Torres del Paine

  • Náročnost: těžká
  • Délka: 7 - 8 hodin, 22km (tam i zpět), 1000 výškových metrů

Na výšlap k vyhlídce Mirador Torres del Paine jsem se těšila nejvíce. Celý rok jsem sledovala nádherné fotky na Instagramu a nemohla se dočkat, až tu krásu spatřím na vlastní oči. Není to snadný výšlap, ale slib ostře řezaných skal nad mléčně zelenou lagunou byl skvělou motivací.

Výšlap začíná u turistického centra u hotelu Torres, kde jsme vyplnili krátký registrační formulář a vyrazitli Cestička nejdříve vede po travnatých loukách, přes řeky po visících mostech a pak se začne zvedat.

Nenechte se oklamat množstvím lidí, kteří na tento výšlap vyrazí, není to žádná procházka růžovým sadem. Na 11 km (jen tam) jsme se zvedli o více než 1000 výškových metrů a celý výšlap trval 8 hodin. Ve srovnání s výšlapy, na které jsme si zvykli v Peru, má tento ovšem jednu výhodu – nejvyšší bod, na který jsme se dostali, leží na 890 m, takže nehrozí žádná výšková nemoc. Detaily výšlapu a GPS ke stažení najdete zde >>

Bohužel nám tento výšlap vyšel na nejhorší den – nic jsme neviděli, po hodině chůze nám začalo pršet a nakonec i sněžit. Ano, i přesto že bylo léto v plném proudu! Později jsme dokonce zjistili, že jsme s Primožem byli jedni z posledních, kteří výšlap dokončili. Hlídači parku totiž kvůli stíženým podmínkám trasu v půlce uzavřeli.

Gallery

#3 Z kempu Paine Grande k vyhlídce Mirador Frances

  • Náročnost: těžká
  • Délka: 7 - 8 hodin, 20km (tam i zpět), 600 výškových metrů

Tento výšlap jsme měli v plánu na třetí den. S katamaránem v 9 ráno jsme chtěli přijet do kempu Paine Grande, kde jsme měli rezervované spaní, a vyrazit k vyhlídce Mirador Frances – 20 km výšlap (oba směry), který lze prodloužit i k vyhlídce Mirador Britanico (29 km oba směry). Detaily výšlapu a GPS ke stažení najdete zde >>

Kvůli špatné předpovědi počasí, jsme rozhodnutí, zda půjdeme, nechali na ráno. Po promrzlé noci a se ztuhnutými zády jsme se ráno rozhodli, že nejdeme. Bylo to těžké rozhodnutí. Spousta mého času a energie šla na plánování této 4 denní návštěvy a vzdát se jí nebylo snadné. Ale když jsem se vzbudila a uviděla vrcholky hor ozářené sluníčkem, deroucí se z černých oblaků, ve kterých bychom ten den chodili, bylo to jasné. Další den v dešti, větru a sněhu jsem nechtěla. Tak jsem navrhla prohlídku přístupnějších částí parku, které navíc ležely na slunné straně.

#4 Výšlap z kempu Paine Grande na vyhlídku na ledovec Grey

  • Náročnost: středně těžká
  • Délka: 8 hodin, 22km (tam i zpět), 480 výškových metrů

Tento 22 km výšlap byl v plánu na čtvrtý den, a taky se neuskutečnil. Je to poslední výšlap na W treku a vede po břehu jezera Grey až k ledovci Grey – který jsme ovšem ten den viděli alespoň z povzdáli z druhé strany jezera (popsáno níže). Detaily výšlapu a GPS ke stažení najdete zde >>

Gallery

#5 Procházka k vodopádům Salto Chico

  • Náročnost: lehká
  • Délka: 20 - 40 minut chůze po většinou rovném terénu

V blízkosti kempu Lago Pehoe leží hotel Explora Lodge, kolem kterého vede dřevěná cestička s nádhernými výhledy na jezero a hory. My jsme bez skrupulí šli po cestičce kolem hotelového Spa centra až za hotel, kde je skrytý krásný malý vodopád. 

Nejsem si jistá, že je vše volně přístupné, ale žádnou ceduli zakazující vstup jsme neviděli a tak jsme strávili skoro hodinu procházením se a focením okolí, než jsme se vydali dále k jezeru Grey.

#6 Od Hotelu Lago Grey k vyhlídce na jezero Grey nebo k vyhlídce Ferrier

  • Náročnost: lehká
  • Délka: 60 minut chůze po většinou rovném terénu

Od hotelu Explore Lodge je to asi 30 minut jízdy k hotelu Lago Grey, který leží zcela na pravé straně parku Torres del Paine. Je to docela turistické místo – většina návštěvníků sem jezdí za účelem docela drahých výletů s lodí přes jezero až k ledovci Grey.  

My jsme peníze nechali v kapse a radši pěšky vyrazili k vyhlídce na jezero. Je to asi hodinová procházka po rovném terénu k ostrůvku na břehu jezera. Na mapě to vypadá, že se k ostrůvku nedostanete, ale vede k němu oblázková hráz, po které se sice ne snadno, ale dá jít. Celý ostrůvek se dá projít, je z něj vyhlídka na ledovec i na obrovské kusy ledu plovoucím po jezeře.

Další alternativou je trošku delší a náročnější 2hodinový výšlap na vyhlídku Ferrier, který také začíná u hotelu Lago Grey, ale vede na druhou stranu než je ostrůvek. Je z ní krásný výhled na celé jezero, hory i ledovec. Detaily výšlapu a GPS ke stažení najdete zde.

Gallery

 

#7 Výšlap od Laguny Azul k Laguně Cebolla

  • Náročnost: středně těžká
  • Délka: 3-4 hodiny, 16 km (tam i zpět), 280 výškových metrů

Další výšlap, který jsme během naší návštěvy nestihli. Ne protože nebyl čas, nebo energie, ale prostě proto, že jsem o něm nevěděla. Tak jsem se rozhodla ho zahrnout alespoň zde – podle fotek totiž vypadá nádherně.

Laguna Azul a Cebolla se nachází na druhé straně parku – u východního vstupu, a je od nich skvělý výhled na slavné věže Torres. K laguně Azul se dá dojet autem, zaparkovat a pak se projít kolem jezera nebo pěšky vyrazit na 16 k výšlap k Laguně Cebolla a zpět. Celkem by to mělo trvat asi 4 hodiny. Detaily výšlapu a GPS ke stažení najdete zde >>, skvělý popis celého výšlapu najdete zde >>.

Kempy v Torres del Paine – kde spát?

Jakmile začnete pročítat články o Torres del Paine, zjistíte, že nejvíce lidí vyráží na W trek a že kempy na tomto treku se musí rezervovat několik měsíců dopředu. Pokud to nestihnete, nebo se vám s tím tak jako nám nedá zabývat, jsou i jiné alternativy.  

Pro mě celý W trek nepřicházel v úvahu - jakmile jde o velmi turistické místo, jehož návštěva vyžaduje složité plánování a organizaci, hledám snadnější a ne tak populární alternativy. A v tomto případě jsem našla kemp Lago Pehoe, který je většinou volný i bez rezervace. Leží také na hlavní cestě, takže se sem bez problému dostanete autem nebo obytnou dodávkou. V kempu je obchůdek, restaurace a skvělé výhledy na jezero a hory.

Naše druhé útočiště byl kemp Paine Grande na druhé straně jezera Pehoe, ke kterému se dostanete pěšky (3 dny – W trek :-D), nebo katamaránem přes jezero Pehoe (30 minut, 50$). Nakonec jsme zde nespali, ale Paine Grande je jeden z mála kempů na W treku, který se nám povedlo rezervovat jen pár týdnů dopředu. Skvělý průvodce všemi kempy v Torres del Paine najdete zde.

Gallery

Doprava do parku Torres del Paine

Do Národního Parku Torres del Paine vede několik cest. Jedna možnost je z argentinského El Chalténu – autem nebo autobusem. Druhá možnost je z Puerto Natales – autem nebo autobusem. Do El Chaltenu letí argentinské nízkonákladovky, do Puerto Natales jezdí autobusy z Punta Arena, kam létají čilské nízkonákladovky.

Puerto Natales je menší město asi hodinu autem od parku Torres del Paine. Park je opravdu nejlepší navštívit s pronajatým autem, jezdí tam ovšem taky autobusy - info o jízdním řádu zjistíte na hlavní autobusové stanici v Puerto Natales, kde můžete koupit i vstupné do parku. Kromě toho je v Puerto Natales i spousta agentur, které pořádají jednodenní i vícedenní výlety do parku, na ty si ovšem sáhnete trošku hlouběji do kapsy.

Autobusy jsme v Jižní Americe většinou rezervovali s Recorrido.

Letenky jsme hledali na Kiwi.com.

Ceny pronájmu auta v Čile zjistíte na Car Rental.

 

Stáhněte si do mobilu mapu s označenými výšlapy, vyhlídkami a kempy v Torres del Paine:

widget

Líbí se vám článek nebo pláujete návštěvug Torres del Paine v Chile? Uložte si čláenk na Pinterestu a pro pozdější čtení >>

.

 

Lokalita

Komentáře