8 nádherných lagun v okolí Huarazu, Peru

Horské laguny v Bílých Kordilerách

Bílé Kordiléry jsou pravděpodobně nejznámější a nejkrásnější pohoří v Peru. Po celý rok jsou pokryté sněhem, proto se jim říká bílé a po celý rok také vábí turisty z celého světa, milovníky přírody a horské turistiky. Ledovce ležící pod vrcholky Bílých Kordilér vytvořily v těchto nádherných horách nespočet lagun nejrůznějších barev a velikostí. Některé jsou snadno přístupné, tyrkysově modré a slavné – ano, mluvím o Laguně 69, a jiné jsou téměř neznámé, méně snadno přístupné, ne ovšem méně krásné.

My jsme v Bílých Kordilerách strávili 3 týdny v městech Huaraz a Caraz, které jsou nejlepšími výchozími body pro túry k horským lagunám v Peru. Kromě lagun, jsme měli v plánu vyrazit i na slavný trek Huayhuash, ale počasí nám to nedovolilo, tak jsme místo toho vyšlápli na více jednodenních túr. Které laguny se nám líbily nejvíc a jak se k nim dostanete, se dočtete v tomto článku.

Aklimatizační výšlap k Laguně Wilcacocha

Laguna Wilcacocha leží na výšce 3700 m, což je ze všech lagun nejníže a je tak skvělým místem kam vyrazit na aklimatizační výšlap a pomalu si zvyknout na tuto neskutečnou nadmořskou výšku. Na rozdíl od ostatních jezer, které jsme navštívili, neleží v pohoří Bílých Kordilér, ale Černých Kordilér. Protože většina turistů stráví v Huarazu jen několik dní a soustředí tak svou energii na ty slavné laguny nebo vícedenní treky, u Laguny Wilcacocha není moc lidí. Výšlap začíná hned u hlavní silnice, takže vydat se sem bez agentury opravdu není těžké. Těžší je potom se neztratit, a přesně to se nám nepovedlo.

Cesta vede přes malé vesničky a není dobře značená, v podstatě bychom bez GPS tracku byli úplně ztracení. No, a protože jsme si po cestě povídali a na GPS se moc nedívali, brzy jsme zjistili, že jsme z cesty sešli. Jenže my to moc neřešíme, tak jsme prostě opustili i tu cestu, po které jsme šli a přes travnaté úbočí, lesíčky a řeky šli nahoru rovnou tam, kde jsme se chtěli opět připojit té správné cestě. Kromě toho, že jsme si tak cestu zkrátili, jsme opravdu viděli čisté krásy tamější přírody, a dokonce si i pokecali s místníma, kterým vůbec nevadilo, že jim chodíme po zahradě a nasměrovali nás tím správním směrem.

Laguna Wilcacocha možná nepatří k nejkrásnějším, které v okolí Huarazu můžete vidět, ale má jednu skvělou výhodu, kterou ty ostatní nemají – naprosto nádherný výhled na pohoří Bílých Kordilér! Jezero samo o sobě je spíš takový blátěný rybníček, i když prý tam žijou nějaké vzácné kachny. My jsme ty kachny teda neviděli, ale viděli jsme koně, krávy, ovce a paní s alpakou, která na březích rybníka pletla čepice. Tak jsme si hned jednu koupili – stála pade, smrděla po alpace a byla plná sena. Ještě stále smrdí, tak ji nosí Primož…

Výšlap k Laguně Wilcacocha: 3,2 hodiny, 11 km, 597 m převýšení

Min výška: 3.145 m, Max výška: 3.725 m

Stáhněte si GPS track z Wikilocu zde>>

Laguna Churup a její malá sestra

Při plánování výšlapů v Bílých Kordilerách rozhodně nesmí chybět Laguna Churup. Pro mě to byla nejkrásnější Laguna, kterou jsme viděli a taky nejkrásnější výšlap. Leží ve výšce 4450 m a jen 20 km od Huarazu, takže je to skvělá příležitost, jak se podívat takhle vysoko bez extra brzkého vstávání. My jsme si teda stejně přivstali, protože jsme se chtěli vyhnout davům, které kolem 11 přichází s agenturami z Huarazu. Bez agentury je docela těžké se tam dostat, jedinou možností by asi bylo půjčit si auto nebo zaplatit taxi.

Na výchozí bod výšlapu jsme dorazili v půl 7 ráno, a kromě nás tam byl už jen švýcarský pár, který na parkovišti přespal v jejich obytné dodávce, tak jsme věděli, že nahoře budeme mít jezero alespoň dvě hodiny jen pro sebe. První část výšlapu vede po takové hezké cestičce, na které jsou dvě vyhlídky a je odsud nádherný výhled na okolní hory, především horu Churup, kterou ovšem později zcela zakryly mraky. Po hodině a půl jsme dorazili ke skalnaté části, kde jsme museli trošku lozit po skalách, a po dalších 40 minutách už jsme stáli u břehů laguny Churup.

Nahoře nás čekal dech beroucí výhled – průzračná zelená hladina jezera reflektovala hory nad ní a kolem nás jen ticho a klid. Švýcarský pár, který dorazil chvilku před námi, byl dokonce dost odvážný na to, aby do té ledové vody skočil – na rozdíl ode mě, já o tom vždy jen mluvím… My jsme se místo toho vydali na druhý konec jezera, kde jsme věděli, že leží ještě jedna menší laguna. Tohle bylo hodně dobré rozhodnutí, asi po hodině chůze s nádhernými výhledy na lagunu Churup ze všech úhlů, jsme dorazili k maličkaté a tyrkysově modré lagunitě Churupitě  s majestátní horou Churup nad ní – která se ovšem v té chvíli celá skrývala v oblacích. Naše rozhodnutí si přivstat jsme pak ještě obzvláště ocenili na cestě zpátky, kromě toho, že bylo čím dál více oblačno, se kolem břehů laguny začalo scházet více a více lidí.

Výšlap k Laguně Churup: 5,5 hodin, 11 km, 979 m převýšení

Min výška: 3.863 m, Max výška: 4.629 m

Stáhněte si GPS track z Wikilocu zde>>

Slavná tyrkysová hladina Laguny 69

Laguna 69 je snad nejslavnější laguna v Bílých Kordilérách a to především díky Instagramu. Každý den se k ní vydávají stovky lidí, dokonce i v období dešťů tam byly zástupy. Přesně tohle byl důvod, proč jsem přemýšlela, jestli sem vůbec jít, ale nakonec jsem si řekla, že se přece nebudu vyhýbat místům jen proto, že jsou slavná… Tak jsme se společně s jednou sympatickou Kanaďankou, se kterou jsme se den předtím seznámili v hostelu, vydali na cestu. Nevybrali jsme si ovšem nejlepší den, už od rána bylo zamračeno a obloha slibovala déšť.

A pršelo, a bylo to těžké. Jestli si tak jako já myslíte, že když na nějaké výšlapy chodí hodně lidí, že budou lehké, tak se stejně jako já mýlíte. Laguna 69 leží ve výšce 4700 m, takže výšlap k ní je opravdu náročný. Nejdříve se jde po rovince a já jsem si říkala, jaká to bude paráda, pak se to ovšem začalo zvedat, a já jsem začala lapat po dechu. A pak jsme přišli nahoru – znáte to, jak vidíte cíl, tak zaberete. No přesně to jsem udělala já, jenže to nebyl cíl, žádná laguna, místo toho další rovinka, a pak – ještě jeden kopec. No, než jsem se na něj vyškrábala, tak jsem skoro vypustila duši.

A víte, co nás čekalo nahoře? Mlha, a déšť, a zima… prostě období dešťů - žádná pohádka. Tak jsem cvakla rychlou fotku, snědla banán a řekla, že jdu dolů. Samozřejmě, jakmile jsme byli na té prostřední plošině, tak se to nahoře vyjasnilo a přestalo pršet. Mávla jsem nad tím rukou a radši si užívala přírodu kolem mě. Cesta k Laguně 69 je plná krásné podívané – vodopády, zajímavé rostliny a na spodní plošině jsou dokonce takové hezké kamenné domečky. A zatímco jsme šplhali nahoru, tak si dole vybalil jeden pán stánek s občerstvením, tak jsme si na konci mohli dát i zasloužené pivko.

Výšlap k Laguně 69: 4,5 hodiny, 15 km, 922 m převýšení

Min výška: 3.898 m, Max výška: 4.745 m

Stáhněte si GPS track z Wikilocu zde>>

Skryté tajemství Laguny Paron

Laguna Paron je největší horske jezero v Bílých Kordilérách a další hromadně navštěvovaná laguna, tentokrát ovšem proto, že se k ní v pohodě dostanete autem. Jo, až k jejím břehům. Ale bez obav, my jsme si tu túru stejně našli… Tentokrát jsme ovšem byli časově omezeni, protože jsme nepřijeli naším autem, ale taxíkem, kterému jsme zaplatili, aby na nás pár hodin počkal. Cesta nahoru je totiž tak špatná, že jsme se báli, že to naše městské autíčko nedá. Tak jsme se museli rozhodnout, jestli si vyšlápneme na vyhlídku nad jezerem, nebo se vydáme k menší laguně na druhé straně jezera.

Vy co nás znáte, už víte, že jsme se rozhodli stihnout oboje. Takže po krátkém focení u břehu laguny Paron, s hourou Piramide v pozadí a barevnýma lodičkami v popředí, jsme se vydali na túru k laguně Artesancocha, což měla být jednoduchá túra asi na 2h. I když jezero Paron leží ve výšce 4200 m, tak to opravdu byla jednoduchá túra. Cestička vede kolem jezera a minimálně se zvedá a klesá, občas se musí přebrodit nějaký potůček a přeskočit nějaký kámen, ale to jsou spolu s posledním 100m zdvihem jediné překážky.

Víte co, já vám to řeknu přesně tak, jak to bylo – první pohled na Lagunu Artesancocha nás prostě zklamal. Po nádherných výhledech na modrou hladinu laguny Paron, byla tahle prostě takováv vyblitá. Ale měli jsme nádherné počasí, sluníčko a neskutečně modrou oblohu – věděli jste, že čím výš jste, tím tmavší a modřejší je obloha? No tak my jsme si tam prostě u té mléčně zelené vody sedli a povídali si o všem možném i nemožném. Byly s námi ještě dvě holčiny z hostelu, tak to bylo opravdu příjemné holčičí povídání (promiň Primož). Samozřejmě jsme se zapovídali a zpátky přišli skoro pozdě a na tu vyhlídku už jsme to nedali. Ale to nám vůbec nevadilo, protože zatímco jsme si užívali klid a ticho laguny Artesancocha, kolem Paronu se nabrala spousta lidí.

Výšlap od Paronu k laguně Artesancocha : 4 hodiny, 12 km, 702 m převýšení

Min výška: 4.167 m, Max výška: 4.325 m

Stáhněte si GPS track z Wikilocu zde>>

Mlhavý závoj Laguny Llanganuco

Pamatujete si od předtím, jak jsme si vybrali nejhorší den k výšlapu k Laguně 69? No, tak Laguna Llanganuco leží na cestě k ní, a když jsem viděla, jaká mlha tam na nás čeká, chtěla jsem se obrátit a přijet zpátky druhý den. Nakonec jsem byla opravdu ráda, že jsem to neudělala. My většinou chodíme na takové túry hodně brzo, abychom se vyhnuli davům lidí, které přijedou s agenturami. No, a když jsme přijeli k Laguně Llanganuco, čekal tam na nás takový nádherný ranní opar.

Mlhou nad jezerem prosvítalo sluníčko a vytvářelo takovou neskutečně tajemnou atmosféru. Byla jsem šťastná jak děcko s alergií na laktózu a kyblíkem veganské zmrzliny, běhala jsem kolem dokola a cvakala fotky. No, asi po 15 minutách se ten opar zvedl, takže jsme měli opravdu štěstí, ale i bez oparu byly ty výhledy neuvěřitelné. Loďky, zelená hladina jezera a v ní se zrcadlící vše kolem – prostě perfektní podmínky k hromadě fotek… Tohle jezero leží hned u silnice, takže jsme tady žádnou túru nedělali a jen se chvilku prošli kolem.

Nikdo neví, kde je Laguna 513

Ano, o Laguně 69 už jsem psala, ne nespletla jsem si ty čísla. Laguna 513 je docela neznámá, a i když vypadá skoro stejně jako Laguna 69, to dělá ta mlha nad ní. I když na mých fotkách vypadají identicky, představte si, že se nad Lagunou 513 zvedá úplně jiná hora než nad Lagunou 69. Každopádně, my jsme se k Laguně 513 vydali hned dvakrát – poprvé když jsme přejížděli z Huarazu do Carazu, přijeli jsme docela pozdě a zaparkovali moc nízko. Po 2 hodinách chůze jsme došli na náhorní plošinu, kde se pásly krávy, dali si svačinku a při pohledu na ty černé mraky, které se nabíraly přesně tam, kam jsme mířili, jsme se obrátili a šli zpátky.

Vrátili jsme se druhý den a rozhodně to stálo za to, no až na to, že jsem si zničila foťák, ale o tom později… Laguna 513 je rozhodně jedna z nejkrásnějších, kterou jsme viděli, hodně se mi líbil i výšlap k ní. Nejdříve jsme šli po takové plošině, kde se pasou ty krávy, a pak se cesta začala zvedat, přešli jsme přes potok a asi po další hodině jsme přišli k první laguně. Laguna Yanahuanca má krásně zelenou barvu a nad ní se zvedají granitové skály s malým vodopádem z horní Laguny 513. Po svačince jsme pokračovali s výšlapem k horním lagunám a v tu chvíli se hory zase začaly zahalovat v oblacích.

Trvalo to další hodinu, než jsme přišli nahoru, ale výhledy byly opravdu ohromné – bílé zasněžené vrcholky hor a ledovce nad námi. V tu chvíli jsme si říkali, že bychom zde opravdu nechtěli být v bouřce, no a přesně to se stalo… Když jsme dorazili k Laguně 513, byla celá skrytá v oblacích, mlha se pomalu hýbala, takže jsem chvilku seděla ne jejím břehu a čekala, jestli se to vyčistí. Nevyčistilo se to, tak jsme vyrazili zpátky s tím, že se zastavíme ještě u třetí laguny. Jenže v tu chvíli začalo pršet. A pak přišly kroupy. A nakonec začaly lítat hromy a blesky. Řeknu vám, takhle rychle jsem z hory ještě nikdy nesestoupila, částečně i proto, že jsem na té mokré skále nedobrovolně párkrát jela po zadku – no, a samozřejmě i promočila foťák…

Výšlap k Laguně 513: 5,3 hodin, 17 km, 1100 m převýšení

Min výška: 3.567 m, Max výška: 4.460 m

Stáhněte si GPS track z Wikilocu zde>>

Tajemství místních - Laguna Pampacocha a Mirador

V Carazu jsme měli čas a výšlapů k lagunám jsme stále neměli dost (no, já, Primož by vám řekl něco jiného), tak jsme se vydali k menším lagunám Pampacocha a Mirador. Tyhle dvě jezírka jsou úplně jiné, než ty, které jsme předtím viděli, okolí je ovšem docela podobné laguně Wilcacocha. Spolumajitel hostelu Yoli's house, kde jsme bydleli, nám tenhle výšlap poradil jako místní tajemství a je to opravdu něco speciálního.

S autobusem colectivo jsme asi dvě hodiny jeli do vesnice Tsacsa a odsud se pak pěšky vydali zpátky do Carazu s lagunami Pampacocha a Mirador na cestě. Cesta se pouze na začátku mírně zvedá a dokonce chvilku jde po staré Incké stezce, pak asi po hodině se začne spouštět až k laguně Pampacocha, Mirador a končí až v Carazu.

V podstatě je to tak, že Laguna Pampacocha je spíš takový malý blátěný rybníček a Mirador je ještě menší, ale okolí je naprosto neuvěřitelné, nezkažené civilizací a dalo nám skvělý náhled do života místních, kteří žijí stejně snad už stovky let. Koně, psi a krávy si jen tak pobíhají kolem, lidé pracují na polích se starými farmářskými nástroji a jsou docela veselí, když vidí, že kolem jde nějaký gringo s baťůžkem. Pak se vám klidně stane to, že vás někdo pozve na drink, nebo že na vás dítě místních farmářů asi deset minut křičí hola.

Výšlap k Laguně Pampacocha: 3 hodiny, 12 km, 319 m převýšení

Min výška: 2.300 m, Max výška: 3.400 m

Stáhněte si GPS track z Wikilocu zde>>

Kam vyrazit na túru v Huarazu

Pohoří Bílých Kordilér v Peru je domovem četných horských jezer vhodných k jednodenním výšlapům, mnoho turistů sem ovšem přijde na vícedenní túry jako Santa Cruz a Huayhuash. I my jsme se na ně chystali, jenže počasí si řeklo jinak. Ten víkend, kdy jsme měli vyrazit na Huayhuash trek začalo v horách sněžit a všechny vícedenní túry byly zrušené. Druhou možností bylo vyrazit na Santa Cruz, který vede v nižších výškách, ale který by nám nejspíše propršel. Skvělou alternativou tak byly jednodenní treky k lagunám. Deštivé období v horách v Peru vypadá totiž tak, že je většinou ráno hezky a pršet pak začne až odpoledne. Tak jsme toho využili a na mapě níže můžete mrknout na všechny laguny, které jsme během naší návštěvy viděli.

Líbí se Vám článek? Uložte si ho na Pinteresu >>

.