Lima, město mnoha tváří

Lima má téměř 10 miliónů obyvatel, což je asi třetina celé populace Peru. Populace města narostla především v 70. letech (z půl milionu na 10 milionů), kdy kvůli chudobě a konfliktům v Andách přišlo mnoho lidí z hor s vidinou lepšího života. Na ulicích i přeplněných cestách často vidíte Peruánce - muže, ženy i děti, jak mezi auty prodávají různé maličkosti a sladkosti řidičům i pasažérům. Pak se po dlouhém dni na neúprosném slunci vracejí od okrajových části města či slamů, které se za vysokou zdí skrývají na okolních kopcích.

Z mnoha čtvrtí Limy jsme strávili více či méně času v 6 z nich a byli jsme tak svědci diametrálního rozdílu mezi bohatými a chudými částmi města.

Peruánská indiánka v jejich typickém oblečení.

Los Olivos - pro mnohé ta pravá Lima

Los Olivos byla první čtvrť, kterou jsme v Limě navštívili a moc se nelišila od přeplněných asijských měst, které Primož viděl v minulosti. Pro mě to byla první unikátní zkušenost a docela kulturní šok. Hlasité ulice plné aut, které si jezdí jak chtějí, davy lidí na ulici a všude smrad moči. Až později jsme zjistili, že hostel, ve kterém jsme bydleli 3 noci, byl v jedné z nejvíce nebezpečných čtvrtí Limy. Popravdě, my jsme žádné nebezpečí necítili, jen smrad a chudobu...

Kdybych mohla cokoliv měnit, tak bych určitě nic neměnila a zase bych rezervovala pokoj v Tampu Machu backpacker’s hostel. Majitelkou je velmi příjemná paní, která mluví obstojně anglicky a která nám poskytla hodně užitečných informací, které jsme na začátku potřebovali. Navíc cenově vyjde o polovinu méně než kdekoliv jinde v Limě. A byla to docela zajímavá zkušenost, jezdit každý den do centra s přeplněnými autobusy a vidět Limu tak, jak ji vidí většina jejích obyvatel.

Večerní autobusy byly tak přeplněné, že jsme zbývajících 20 min šli pěšky.

Tohle sice není Los Olivos, je to jedna z okrajových čtvrtí. Los Olivos ale vypadá podobně, jen méně písku a více odpadků.

Lima Centro – jednodenní návštěva pro všechny turisty

Hned ráno po příjezdu jsme vyrazili do centra. Z části i proto, že v blízkosti centra je imigrační, kde jsme potřebovali dokument ke koupi auta. O tom si můžete přečíst zde. Abychom se dostali do centra, museli jsme asi hodinu strávit ve dvou přeplněných autobusech - bez ohledu na denní dobu.

V centru jsme se vlastně jen prošli po hlavní promenádě Jiron de la Union vedoucí z Plaza San Martin na plaza Mayor/Plaza de Armas. Koloniální budovy zašlé krásy dnes hostí především drahé butiky a americké fastfoody, které jsou v Peru velmi populární. Pro mnohé je procházka na téhle promenádě a nakupování ve značkových obchodech čisté potěšení, my jsme se nemohli dočkat až se dostaneme na nějaké klidnější místo.

Luxusní restaurace na Plaza San Martin, kde jsme si dali pivo.

La Catedral de Lima na náměstí Plaza Mayor.

Koloniální stavby na náměstí Plaza Mayor

Miraflores - turistický ráj

Třetí den jsme vyrazili do Miraflores - čtvrť kterou nám všichni doporučovali k ubytování. Rozdíl mezi Miraflores a Los Olivos je nepopsatelný. Čisté ulice, krásné parky, drahé kavárny a restaurace - tohle místo je dělané pro turisty. My jsme radši z turistické oblasti vyrazili na pobřeží, kde jsme u majáku měli sraz z naším CouchSurfing hostitelem.

„Tyhle vysoké zářící budovy jsou tady teprve 20-30 let“ vysvětluje Mauricio, kterého jsme si rychle oblíbili. „Předtím tady byly stylové domečky britského stylu, můj dědeček v jednom takovém žil.“ Pokračujeme v chůzi směrem ke čtvrti Barranco a od Mauricia se dozvíme hodně o Limě, historii a životu v tomto městě...

Předražené kavárny a restaurace u Kennedy parku.

Výhled na pobřeží plné surfařů z parku zamilovaných - Parque del Amor.

Maják, kde jsme měli sraz s Mauriciem.

Barranco - bohémské místo backpackerů

Barranco je centrum bohémského života, plné hipsterských barů, kaváren a hostelů...tohle místo prostě žije. Strávili jsme zde jeden večer s Mauriciem a jeho hosty z Německa a dali si večeři v Chifa - velmi běžné Peruánsko-čínské restauraci. (V Peru je asi 1 mmilion Asiatů, kteří hodně přispívají k jejich kultuře) Barranco je rozhodně místo, které bych chtěla poznat trošku více, pokud se někdy do Limy vrátím.

Jeden z cool hipsterských barů v Barranco.

Restaurace na pobřeží s živou hudbou.

Pouliční umění v barranco.

Surco - ráj pro rodiny s dětmi

Ve čtvrti Surco jsme strávili 5 dní s Mauriciem, tady jsme také hledali auto (více o tom přečtete zde). Je to příjemná tichá čtvrť s čistými ulicemi a krásnými parky. Za udržování parků dokonce obyvatelé této čtvrti platí 2 soly (12 kč) měsíčně. Surco je dost daleko od pobřeží, aby nelákalo turisty a kapsáře, přitom ovšem dost blízko, aby se sem dostal příjemný vánek od oceánu - prostě ideální místo k životu. Výhled na okolní kopce se slamy jsou ovšem neustálou připomínkou kruté reality.

„Žiju v bublině“ přiznává Mauricio, a vysvětluje nám, proč je mezi chudými a bohatými na kopci postavena vysoká zeď: „Bohatí zde byli dříve, chudí začali přicházet před 10-20 lety s vidinou lepšího života, nejdříve bylo vše OK, ale pak začaly vloupání a krádeže, tak bohatí postavili tuhle zeď. Možná je to kruté, ale bohatí jen chtějí chránit to, co je jejich.“

Jeden z mnoha krásných parků v Surco.

Park Ecologico Loma Amarilla s výhledem na celou čtvrť.

Přišli jsme právě včas na západ slunce.

San Isidro – krásné domy a ostnaté dráty

Do jedné z nejbohatších čtvrtí v Limě a finanční oblasti jsme se dostali především kvůli české ambasádě, kam jsem šla odevzdat svůj hlas ve volbách nového českého prezidenta. Z české ambasády jsme se potom prošli k pobřeží. Jen z pohledu na krásné domy a drahé auta je možné říct, že lidé zde žijící možná ani neví, co slovo chudoba znamená. Ale stejně jako v Surco a Miraflores, i zde jsou domy chráněné vysokými zdmi, elektrickými dráty a videokamerami - možná dědictví předchozích neklidných let a špatné zkušenosti, možná jen opatrnost.

Přes krásné parky kde si hráli blonďaté děti diplomatů a obchodníků jsme se dostali až k pobřeží, zrovna když zacházelo slunce. Při pohledu dolů na pobřežní cestu je snadné rozeznat kde San Isidro končí a začne chudší čtvrť...

Viditelný rozdíl mezi San Isidro a druhou čtvrtí.

Krásné domy a drahé auta v této čtvrti.

Co si myslíme o Limě? Krása velkých měst není pro nás...

Lima může pro mnohé představovat krásné město plné příležitostí, my oba ovšem souhlasíme, že to není to pravé místo pro nás, a že se větším městům zkusíme na našich cestách vyhýbat. Alespoň většinu času zkusíme být v méně turistických místech a v menších městech či vesnicích obdivovat krásy přírodu.

Mrkněte na fotogalerii zde >>