Poušť Atacama a kaňon de Los Perdidos - jedinečné dobrodružství v poušti

Cañón de Los Perdidos, poklad uprostřed pouště

Náš hostitel Luis z Waranqu nám nabídl výlet do pouště a Kaňonu Ztracených  - Cañón de Los Perdidos hned po našem příjezdu. Myslím, že se trochu obával o naše duševní zdraví, protože jsme se rozhodli zůstat více než týden ve městě, kam většina turistů přijede maximálně na dvě noci. No, my jsme k našemu dlouhému pobytu měli své pracovní důvody, ale výlet mimo turisty obléhanou Huacachinu byl více než vítaný. Tak jsme v neděli ráno vyrazili na 3 hodinovou jízdu do pouště - já, Primož, Gonzalo a Luis.

Asi po hodině jízdy po Pan-Amerikaně jsme dorazili do pouště a začalo divoké poskakování po písečných dunách. Luis zná tuto poušť lépe než svůj dvorek, jako mladík sem jezdíval na koni a trávil hodiny v tichosti rozsáhlé pustiny a domů se vracel až za tmy. Občas se nám sice zdálo, že vůbec neví, kde jsme, ale v podstatě jen hledal nejlepší a nejbezpečnější cestu přes skály a duny. Nejednou to s námi pořádně třísklo, když jsme najeli na v písku ukrytý šutr.

První pohled na tuto krásnou poušť.

Jen skály a písek a tam kde teče řeka so to trochu zelená.

Nějaké rostliny jsou i uvnitř pouště.

Ale většinou to vypadá takhle pusto prázdně.

Nedocenitelná krása téměř nedotknuté přírody

Díky Luisově perfektní znalosti pouště jsme mohli jet mimo vyznačenou cestu a on nám často zastavoval a ukazoval zajímavá místa s nádhernými výhledy - a my jsme fotili jako šílení. Několikrát jsme také zastavili na místech posetých s fosíliemi - nejzajímavější byla asi 6 metrová kostra nějaké mořské příšery, podle tvaru asi velryba, nebo krokodýl... Ale miliony let staré fosilie byly v podstatě všude,  kamkoliv jsme šlápli, byly menší či větší kamínky, před dávnými časy živé potvůrky.

Po téměř 4 hodinách jsme dorazili ke kaňonu a před námi se otevřela obrovská díra v zemi, jejíž krásu lze jen těžko popsat slovy. Cañón de Los Perdidos byl miliony let vytvářen nyní téměř vyschlou řekou Seco, který se krátce za kaňonem vlévá do řeky Ica a pak do Pacifického oceánu. Voda přicházející z hor vytvořila svou vytrvalou silou dech beroucí krásu, která naštěstí skryta před davy turistů, zůstala téměř nezměněna. I když, bohužel jako všude v Peru, i zde jsou odpadky, které přinesl pravděpodobně vítr nebo voda z hor v období dešťů.

První velká fosílíe, vůbec nevim, co by to mohlo být.

Tohle ovšem má docela jasný tvar - naprosto neuvěřitelné.

Vyrýsované vrstvy krystalů v zemi.

A menší fosílie všude kolem.

Pohled na kaňon je naprosto neuvěřitelný.

Člověk vedle něj vypadá jako miniaturní mravenec.

Vše, co slyšíte, je jen vítr a draví ptáci.

Ze spodu vypadá ta díra ještě mnohem větší.

Kolem obrovskcýh stěn můžete projít až do samého středu.

Až k malému bazénku s podzemní vodou.

Při hledání ztraceného kaňonu je snadné se ztratit

Později jsem udělala menší výzkum - na internetu tvrdí, že tento 200m hluboký kaňon byl objeven teprve v roce 2011 (já podezřívám Luise, že o něm ví mnohem déle). Luis nám také vyprávěl, že navzdory častým zemětřesením, je kaňon stále stejný (poslední větší zemětřesení tady bylo v roce 2007, takže Luis si zde nejspíš hrával s kamínky už jako malý kluk :) ) Do kaňonu pořádají expedice i jiné turistické agentury, my jsme zde ovšem potkali jen další 3 lidi.

Moje rada - pokud budete mít štěstí dostat se do Peru, zastavte se po cestě na Machu Picchu v městečku Ica a nepropásněte příležitost jet do pouště s Luisem (kontaktujte ho zde a získejte slevu 10% na ubytování i všechny turistické aktivity při zmínce doporučení od Czick on the Road). Za méně, než co nabízejí agentury, získáte mnohem více - celodenní jedinečný zážitek v poušti, možnost sáhnout si na miliony let staré fosílie a krystaly a příležitost vychutnat si ticho pouště při pohledu na nádherný kaňon. Rozhodně vám nedoporučuji vydat se na vlastní pěst, jedině pokud jste zkušený 4W řidič v poušti. Cesta je sice poněkud vyznačená, ale i tak byste se mohli snadno ztratit, a to ve vyprahlé poušti fakt není cool....

Luis - náš průvodce a výborný řidič

A tohle jsme my - jako tři mušketýři