Czick on the road / Peru / Chavin de Huantar - lidské oběti a starodávné rituály
Chavín de Huantar jsme jako vždy navštívili na vlastní pěst (jezdí tam i místní autobusy a organizované výlety), ale tentokrát jsme se rozhodli využít služeb průvodce čekajícího u vstupu do objektu – bohužel mluvil jen španělsky, takže moje interpretace jeho slov v tomto článku může být trochu kreativní. Ale i když jsme nerozuměli stoprocentně všemu, co nám vykládal, byli jsme hodně rádi, že jsme ho měli s námi. Chavín de Huantar má totiž naprosto fascinující příběh a na rozdíl od mnoha jiných archeologických vykopávek v Peru, včetně Machu Pichu, jsme se tady opravdu hodně dozvěděli z historie této mocné peruánské civilizace.
Tisíce let skrytá tajemství Chavínu
Co to vlastně je, ten Chavín de Huantar? Kromě malého městečka v peruánských horách je to také jedno z nejdůležitějších archeologických nalezišť v Peru datující až do roku 3000 př.n.l.! Leží na strategické pozici ohraničené ze dvou stran řekami (Mosna and Huachecsa) a ze třetí strany vysokou horou. Trojúhelníkový tvar tohoto místa není náhodný, lidé dávné peruánské civilizace Chavín totiž věřili, že v trojúhelníku se skrývají silné přírodní energie a proto svůj chrám postavili právě tady. Hlavní oblast naleziště obsahuje pyramidovou kamennou konstrukci s labyrintem uvnitř a dvě obřadní náměstí před ní. Pyramida i náměstí byly určeny slavnostním obřadům, na které se sjížděli lidé z celého tehdejšího Peru a Amazonského pralesa. Vnitřek i vnějšek pyramidy, stejně jako obě náměstí, jsou zpřístupněny veřejnosti.
Když jsme vyrazili na travnatá úbočí tohoto magického místa v Peru, náš průvodce Eduardo nám začal vyprávět příběhy o starodávné civilizaci Chavín. Kromě lidských obětí, krvavých ceremonií a mystického kultu žen jsme slyšeli i příběhy z každodenního života v tomto starodávném centru antického Peru. Zajímají i vás? Čtěte dále…
Krvavé obřady a lidské oběti v antickém Peru
Jedna z nejpřekvapivějších informací o Chavínu de Huantar bylo to, že v rámci archeologických prací byly nalezeny důkazy lidských obětí, kde lidé byli nejen obětovaní, ale také uvaření a snězení. V půdě byly nalezeny lidské kosti, které nesly stopy vaření, pečení na ohni a řezů nožem. Takové obřady byly ovšem nejspíše určené jen nejvyšším sociálním třídám a kněžím. Velké sváteční obřady pravděpodobně začaly na hlavním náměstí před pyramidou, kde se hodovalo s velkým množstvím jídla, alkoholických nápojů i halucinogenních nápojů. Součástí právě těchto obřadů byly i lidské, zvířecí a rostlinné oběti bohům – pozůstatky obětin byly nalezeny ve vodních kanálech, které vedou pod celou oblastí chrámu Chavín, do kterých se obětiny házely v typických keramických nádobách té doby.
Tyto vodní kanály měli i jinou funkci, než jen ochranu v období dešťů a kanalizace, jak se prvotně domnívalo. Podle vědkyně Miriam Kolar vytvářely během obřadů doprovodný zvuk – když se do kanálů nalila voda, nad celou oblastí, v chrámu a labyrintu zazněla nadpozemská melodie. Důležitost zvuků a hudby v kultuře Chavín dokazují i nástroje zvané pututu, vytvořené z obrovských mořských mušlí, které zde byly nalezeny. (viz zdroje)
Krev přinášela vize budoucího i minulého světa
Obřady poté pokračovaly v soukromí labyrintu, tentokrát ovšem pouze v přítomnosti nejvyšších kněží a kněžek. V temných uličkách podzemního labyrintu bloudili pod vlivem halucinogenních nápojů připravených z kaktusu San Pedro, Ayahuasky a dalších rostlin. Chodby labyrintu byly jen lehce osvětlené chytře umístěným systémem zrcadel, který přinášel světlo zvenku a umocňval tak vize vytvořené halucinogenními nápoji.
Účelem bylo pravděpodobně najít kámen Lanzón – 4,5m vysoký sloup granitu představující jejich nejvyšší božstvo. Z horního patra se pravděpodobně na kámen lila krev, která pak stékala vytesanými ornamenty na kameni a podporovala vize kněžek o budoucích a minulých životech. Kámen Lanzón je stále umístěn v labyrintu, kde také návštěvníci mohou ucítit přítomnost starodávných peruánských bohů.
*Animované video z muzea Museo de Chavin de Huantar
Ženy v čele jedné z nejsilnějších peruánských civilizací
Pro mě nejzajímavějším faktem o kultuře Chavín bylo to, že na základě některých teorií se předpokládá, že to byla civilizace řízená ženami a že nejvyššími přestavníky byly kněžky – ženy. Nejdůležitější symbolika se nachází na kamenné desce Estela Raimondi, která představuje genderově nespecifikovanou bytost z dalšími symboly ženské duality jako černá a bílá, orlice a jestřáb a mušle Spondylus a Strombus, které byly nalezené vytesané do sloupů, schodů a stěn na dalších místech chrámu.
Náš průvodce byl obzvláště nadšený nad touto teorií a dokonce zmínil i možnost, že celý chrám byl postaven pouze ženami. I když jsem později nikde jinde, ani na oficiálních stránkách UNESCO, ani na jiných výzkumných reportech, ani v místním muzeu o tomto faktu nenašla jedinou zmínku. Možná to bude tím, že žijeme ve světě, který řídí muži…
Slavné kamenné hlavy v Chavín de Huantar
Celou prohlídku jsme ukončili výhledem z vrcholu pyramidy, procházkou v labyrintu a nakonec na místě, kde je stále umístěný nejslavnější symbol Chavínu – kamenná hlava. Na původním místě na venkovní straně pyramidy je dnes umístěna jen jedna hlava, všechny ostatní jsou bezpečně uloženy v místním muzeu Museo Chavin de Huantar. Tyto 3dimenzní hlavy představují mytická stvoření, hybrida člověka a zvířete – některé se více podobají člověku, jiné zase zvířeti, především jaguáru a jejich účel je nejasný - možná ochrana chrámu?
Po prohlídce jsme okamžitě vyrazili i do musea na druhé straně města, podívat se ještě na zbytek sbírky kamenných hlav a dozvědět se o nich něco více. Muzeum, ač malé, je velmi bohaté na informace, tentokrát některé dokonce i v angličtině. Je zde i video z archeologických prací a rozhovory s vedoucími archeology a především i animované videa představující některé scény ze života kultury Chavín.
Zážitek z návštěvy chrámu Chavín de Huantar považuji za jeden za nejlepších z celé Jižní Ameriky. Jen malá část celého tohoto komplexu je dnes odkryta, leží totiž na území častých zemětřesení, záplav a sesuvů půdy. To může být také jeden z důvodů, proč tato civilizace po více než 3000 letech fungování zanikla. Nebo to mohl být příchod nového náboženství a snížení důležitosti tohoto místa. Pravdu, proč civilizace Chavín zanikla, se nejspíš nikdy nedozvíme. Chavin de Huantar je na seznamu chráněných světových památek UNSECO.
Zdroje:
Museo Chavin de Huantar a Archeologické naleziště Chavin de Huantar
Článek Adean and Chavin civilization
Článek Tuned to the Senses: An Archaeoacoustic Perspective on Ancient Chavín
*Všechny fotky pochází z mé návštěvy Chavínu
Chtěli byste Chavín někdy navštívit? Uložte si tento článek na nástěnku v Pinteresu >>
Lokalita
Komentáře
Chavin de Huantar - lidské oběti a starodávné rituály